Kardašova Řečice
Město
Kardašova Řečice

Informace o Řehořinkách, Cikaru a Kařtejnu

Osídlení na jih od Kardašovy Řečice směrem k řece Nežárce se již nachází v chráněné krajinné oblasti Třeboňska a představují ho převážně samoty nebo shluky několika stavení. Výjimku tvoří pouze osada Řehořinky, která tvoří souvislou zástavbu podle nítovské cesty na svahu od Nítovic dolů k Cikaru. Zdejší osídlení vzniklo v 18. století po vykácení původního lesního porostu, na loukách, založených hejtmanem hradeckého panství, Řehořem Auftieferem, jehož jméno je tu zvěčněno v názvu místa. K Řehořinkám, které jsou dnes v katastru Řečice, patřívala i cihelna na čp.179 a domek cihlářů, později po tesaři Dvořákovi zvaný Na Tesařce.

foto

V současné době se Řehořinky, náležející do řečického katastru opět rozrostly o několik rodinných domů. Malebné místo ohraničené ze tří stran lesy poskytuje příjemné a klidné bydlení uprostřed přírody.

foto

V Cikaru se nachází bývalý poplužní dvůr, založený po roce 1698 a pod rybníkem Popelovem mlýn, písemně doložený již v roce 1554, po jehož původních majitelích Cvikarech, se místo jmenuje s nepatrnou odchylkou dodnes. Starobylý mlýn i dvůr dnes postupně rekonstruuje současný majitel.

Mlýn na Cikaru
                                           Mlýn na Cikaru

Rybník Popelov se stal přitažlivým místem k rekreaci a sportovnímu rybaření. V Cikaru se dělí silnice do tří směrů - k rybníku Holná, na Jemčinu a k Meteli. Vjezd autem je však možný pouze na zvláštní povolení. Zato turista i cyklista si zde užije své. Také Cikar patří do katastru Kardašovy Řečice.

Rybník Popelov
                                     Rybník Popelov

Jez Metel
                                              Jez Metel

Modrá turistická značka směřující od Cikaru k Meteli nás dovede do míst, nazývaných Kařtejn. Asi v pol. 16. století zde byl založen rybník tohoto jména, který však brzy zanikl. Stávala při něm bašta. Zdejší baštýř měl na starosti i několik okolních rybníků. V 18. století vrchnost baštu zrušila a na jejím místě zbudovala panský dvůr a sklárnu, která časem zanikla. Jméno Kařtejn, které se v místě přes různé jeho podoby udrželo dodnes, pochází z doby, kdy byl Jindřich IV. z Hradce na přelomu 15. a 16. století purkrabím na hradě Karlštejně. V roce 1503 se stal nejvyšším purkrabím království.

Budovy, které zde stojí jsou dnes v soukromých rukou. Kařtejn je rovněž katastrálním územím Kardašovy Řečice.


Z. Maršíková

Prameny:
Řečice Kardašová a bývalé panství řečické
Jaromír Hrubý, Praha 1893
Místopis Řečice Kardašovy, Jaromír Hrubý
Jindř.Hradec 1928 - 1934
Jindřichův Hradec, Ema Charvátová Praha 1974 

Aktuálně