cz

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Kardašova Řečice
Město
Kardašova Řečice

Jaromír Hrubý

160 let od narození Jaromíra Hrubého

23. října 1852, před 160 lety se narodil Jaromír Hrubý, autor díla bezkonkurenčního i v celostátním měřítku, místopisu „Řečice Kardašová a bývalé panství řečické“, novinář, redaktor, vychovatel a překladatel ruské klasiky. Město při této příležitosti zajistilo obnovené umístění pamětní desky na místě, kde stával rodný dům tohoto našeho významného rodáka. 

pamětní deska

Dne 23. října 1852 se v domě čp. 71 na Velkém náměstí narodil Jaromír Hrubý, syn Karla Hrubého, rolníka, řezníka a hostinského. Rodinné prostředí mělo bezesporu významný vliv na jeho budoucí tvorbu. V rodném domě byla vštípena nejprve řečickému školákovi, posléze od r. 1862 studentu jindřichohradeckého gymnázia láska k Řečici, a zřejmě tato skutečnost způsobila, že se ve zralém věku svého života stal historiografem města. Po maturitě od r. 1870 studoval v Praze na české technice učitelský kurs matematiky a popisné geometrie do r. 1874. Od roku 1875 do roku 1890 s přestávkou let 1878-1879 působil jako vychovatel; z toho téměř celých deset let v Rusku u hrabat Klejnmichlů.

dům

Z pobytu v Rusku vytěžil materiál pro dílo Ze světa slovanského (I. díl 1885 v Českém Brodě, II. díl v Praze 1887). A když se vrátil do vlasti, vydal další své větší práce, vzniklé již v Rusku, Sektáři na Rusi (1891 v Matici lidu) a Listy z ruské vesnice (1893 u J. Otty v Praze).

Nedoceněny zůstaly jeho stati literárně historické a kulturně osvětové, které publikoval převážně ve Vlčkově Osvětě a již ke škodě věci nebyly sebrány a knižně vydány. Chtěl bych připomenout z jeho prací o ruské literatuře literárněhistorické studie Ivan Sergejevič Turgeněv, N.A. Někrasov, M.N. Katkov.

Významné místo v tvorbě Jaromíra Hrubého mají i jeho překlady z ruštiny. Jsa od r. 1890 redaktorem Ruské knihovny, přeložil román L.N. Tolstého Anna Kareninová, romány F.M. Dostojevského Bratři Karamazovi, Zápisky z mrtvého domu, Chudí lidé, Turgeněvovy Lovcovy zápisky, Jarní vody, Šlechtické hnízdo. Překládal dále Danilevského, Někrasova, Bogoljubova, Ťutčeva.

Z Ruska si přinesl Jaromír Hrubý výbornou znalost ruštiny, a proto byl také postaven hned po svém návratu r. 1890 do čela redakce Ruské knihovny. Brzy nato se stává i redaktorem Matice lidu a tajemníkem Umělecké besedy. A při vší této činnosti se věnuje i svému rodnému městu. Od roku 1890 obětuje po celá tři léta všechen svůj volný čas úmorné práci v pražských archívech, o svých dovolených pracuje v archívu jindřichohradeckém a ve farním a městském archívu řečickém, a tak vzniká jeho první spis o rodném městě, kniha o 276 stránkách vyšlá r. 1893 pod názvem Řečice Kardašova a bývalé panství řečické.

Spis Řečice Kardašova byl posledním větším dílem, které Jaromír Hrubý vydal. Žurnalistická a překladatelská činnost, která se po roce 1893 přidružila k redaktorským povinnostem, zaměstnala J. Hrubého úplně, zvláště když se stal r. 1898 členem redakce Národních listů.

Řečice jej vídala vždy v létě, kdy míval dovolenou, ale tehdy zase vyhledával farní a městský archív a pracoval v archívu třeboňském o a jindřichohradeckém, kdy shledával materiál k Místopisu Řečice Kardašovy. Pracoval na něm až do roku 1914, kdy dal rukopis svázat do dvou objemných knih. Celkem obsahovaly 996 rukopisných stran.

Řečický rodák PhDr. Bartoloměj Víta se ve dvacátých letech rukopisu ujal a připravil jej k tisku, dílo doplnil a opatřil je poznámkami a vysvětlivkami.

Z textu PhDr. Zdeňka Mráze publikovaného ve sborníku "Kardašova Řečice znovu městem", vydaném k příležitosti navrácení městských práv našemu městu. 

Datum vložení: 10. 6. 2019 12:46
Datum poslední aktualizace: 10. 6. 2019 12:49
Autor: Správce Webu