cz

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Kardašova Řečice
Město
Kardašova Řečice

Místní část Mnich

mnich_kaple_150pxMnich je malá vesnička ležící asi tři kilometry od Kardašovy Řečice. Leží na samém okraji CHKO Třeboňsko v klidné krásné krajině lesů a rybníků. Pojednání o historii této malebné vesničky naleznete v samostatném menu této sekce a aktuální informace v menu následujícím...Na úvod tedy jen několik fotografií uvozujících tuto malebnou jihočeskou vesnici.

navesdum-s-krizkemkaple-naveskaplicka-v-polich

Foto: Čestmír Hlaváček ml.

Historie Mnichu

Pojednání o Mnichu

mnich-kaple_150pxAsi tři kilometry jihovýchodně od Kardašovy Řečice se nachází vesnice Mnich, v současnosti její místní část, s vlastní železniční zastávkou na trati Veselí n.Luž. – Jindř. Hradec. Mnich má podobně jako Řečice velmi starou historii. Založení vsi bylo spojeno s nutností hájení a údržby zemské stezky, vedoucí od mostu přes potok Řečici (později přes hráz rybníka Zrádná bába) kolem řečického hradu, přes les Babky do Mnichu, lesem Kornicí do Ratiboře, dál ke Straži nad Nežárkou a pohraničním lesem do Rakouska. O něco později, po založení Jindřichova Hradce, vznikla odbočka od zemské stezky, kterou přibližně kopíruje červená turistická stezka z lesa Kornice, vedoucí kolem sv. Barbory, přes Děbolín do Hradce.

Název vsi Mnich byl odvozen od nedaleké poustevny, kde žil mnich, konající v ranných křesťanských dobách duchovní službu pro nejbližší vsi. Později zde byl založen kostel sv. Barbory, jako filiální kostel řečické fary. Farníci z Mnichu neplatili desátek řečickému faráři, ale mnichu na Barboře. Koncem 18.stol. za císaře Josefa II. byl tento kostel odsvěcen a přestal sloužit církevním účelům. Dnes patří s přilehlou myslivnou do soukromých rukou.

Nejstarší známý písemně doložený vladyka v Mnichu, na tvrzi , která stávala na místě dnešního domu  čp.1 (tzv. Viturkův statek), byl v první polovině 14.století Kabát ze Mnichu. Z roku 1354 je znám Jan ze Mnichu, 1383 Jan (Ješek) Smrčka ze Mnichu, 1428 Jan Klarek ze Mnichu, 1450 Vícemil z Jetřichovic a jeho syn Hynek. Protože nezanechal potomky, připadl Mnich jako odúmrť králi Jiříkovi z Poděbrad, který ves udělil nejvyššímu sudímu českého království, Jetřichovi z Janovic a Chlumce. Po jeho smrti král Vladislav Jagelonský přenechal ves Mnich v roce 1472 Jencovi z Janovic a z Petršpurka. Některé jednotlivé usedlosti byly koncem 15. století v držení různých pánů, z Drahova, Vřesné, Stráže, jimž odváděly povinné platy.

Kolem tvrze se nacházela nejstarší část obce. Druhou stranu Ratmírovského potoka, protékajícího vsí osídlili o něco později na svých pozemcích hradečtí páni. Ves tak byla rozdělená mezi dva vlastníky až do konce 15. století. V roce 1500 i starší část vsi přešla do majetku hradeckých pánů a stala se součástí řečického panství. Po dalších dvou stech letech se při dědickém řízení po smrti posledního hradeckého pána z rodu Slavatů řečické panství od hradeckého oddělilo, jako věno hraběnky Marie Markéty, provdané Götzové.

V 17. století se v Mnichu usadil bývalý hamerník z hamru pod rybníkem Holnou a postavil si statek pod vsí, nad rybníkem. V r. 1654 to byl svobodný statek, jehož majitelem byl Václav Šitau. K tomuto roku je v Mnichu vedeno 12 sedláků, kteří měli 15,5 čtvrtí gruntů a platili vrchnosti ročně 15 kop, 56 grošů, 4 halíře. Dva chalupníci, Podhrázský a Hanuš, platili po 4 groších a 2 hal. ročně. K Mnichu patřil i cikarský (původně cvikarský) mlýn. Ambrož Cvikar platil z pozemků 30 gr. a dalších 10 gr. z rybníka Dubu. V roce 1698 prodal Matěj Cvikar mlýn řečické vrchnosti, která na jeho pozemcích zřídila poplužní dvůr a mlýn pronajala.

V roce 1722 jsou v Mnichu evidováni sedláci Václav Hamr, Pavel Holý, Pavel Plosl, Jan Poulek, Matěj Mikeš, Pavel Viturka, Jiří Nedoma, Kašpar Kotraba, Jakub Hroch, Pavel Buchta, Jakub Barták, Vavřina Zoch, Tomáš Sláma, Jiří Vraný, Alžběta Lafarová a domkáři Václav Kadlec, Anna Podhrázská, Matěj Žák a Vojtěch Holý.

V roce 1835 bylo v Mnichu jednačtyřicet domů a 280 obyvatel.

Z. Maršíková

Prameny:
Řečice Kardašová a bývalé panství řečické
Jaromír Hrubý, Praha 1893
Místopis Řečice Kardašovy, Jaromír Hrubý
Jindř.Hradec 1928 - 1934
Jindřichův Hradec, Ema Charvátová, Praha 1974