Václav Kořínek

V neděli 24. února 2013 uplynulo 100 let od narození Václava Kořínka, účastníka zahraničního západního odboje a našeho dlouholetého spoluobčana. Václav Kořínek se narodil v Liberci – Horní Růžodol, ale později se jeho rodina přestěhovala do Cholenic nedaleko Kopidlna.Poté odchází na vojenskou službu na Slovensko, kde zůstává až do roku 1939. Po vzniku protektorátu odchází ilegálně do Polska, kde se spolu s plk. Svobodou, bývalým legionářem, zapojil do bojů proti německým fašistům jako kulometčík u Termopolu, jak se píše v jeho vojenské knížce. Po napadení Polska Sovětským svazem, je internován v lágru u Suzdalu nedaleko Moskvy. Zde panoval velmi tvrdý režim, a tak nebylo divu, že při návštěvě československých důstojníků využil možnosti odchodu z nebojujícího Sovětského svazu do československých jednotek na Středním východě.

Ve vojenském táboře v Gedeře nedaleko Jeruzaléma prodělá výcvik a stává se velitelem diverzní skupiny u 11. československého pěšího praporu – východního. Zúčastnil se bojů proti Němcům v severní Africe a dlouhou dobu bojoval při obraně Tobruku, kde spolu s ostatními československými vojáky prokázal mimořádnou statečnost, odvahu a vytrvalost.

V roce 1944 se vrací do Anglie a stává se výkonným rotmistrem II. roty československé tankové brigády a bojuje na západní frontě mimo jiné u Virkirchenu ve Francii. Za své bojové zásluhy byl několikrát vyznamenán počínaje britským vyznamenáním British military medal – uznání krále Jiřího VI. za udatnost až po československou medaili za zásluhy I. stupně v československé armádě v zahraničí z roku 1945.

Po demobilizaci pracoval jako hajný u vojenských lesů v Brdech a v roce 1946 se oženil s naší rodačkou Marií Melicharovou a v srpnu 1952 se přestěhoval do našeho města, kde prožil celý zbytek života. Jako většina západních účastníků II. odboje se od komunistického režimu nedočkal žádného uznání, ale naopak šikanování a ponižování, což velice těžce nesl. Jeho přátelé na něj vzpomínají jako na čestného, obětavého a spravedlivého člověka, který neváhal přijít na pomoc svým kamarádům kdykoliv bylo potřeba. Jeho historky z bojů o Tobruk se staly legendou a je jen škoda, že při své skromnosti o nich příliš nevyprávěl. Pověstné byly i zabíjačky u Kořínků, na kterých se scházeli jeho spolubojovníci od Tobruku, jako byl generál Klapálek či Tesařík a mnoho dalších a kde vždy panovala dobrá nálada a radost ze společného setkání.

Václav Kořínek zemřel v roce 1978 ve svých 65 letech a je pochován na místním hřbitově v jeho pravé horní části ve dvanácté řadě. Za svého života se bohužel nedočkal žádného ocenění za všechno to, co vykonal pro naši zemi a její svobodu a nedočkal se ani ocenění ze strany města. Jsem rád, že po roce 1989 byla jeho osobnost a činnost připomenuta a vyzvednuta a každý rok se skupinka pamětníků schází a za zvuků trubky pokládá věnec na jeho hrob na místním hřbitově.

Václav Kořínek si to určitě zaslouží.

MVDr. Petr Nekut starosta města

O cestách  Václava Kořínka byl v roce 2005 sepsán článek, který byl otištěn v květnu roku 2005 v měsíčníku města Hrádku nad Nisou. Nabízíme Vám jej na následujícím snímku.