Historické fotografie

Partie u Cikaru se starým mlýnem r. 1916. Pod Popelovem byl v první polovině 16.století vystavěn mlýn, který byl po řadu generací držen rodinou Cvikarů. V roce 1722 se již objevuje název celé osady zkomoleně jako Cikar.

Pohled od Jablonského tř. roku 1924, na rohu knihkupectví.

Oslavy stého výročí narození básníka B. Jablonského konané dne 3. srpna 1913. Rozsáhlý průvod procházející vyzdobenou Řečicí směrem na hlavní náměstí, kde byla vedle pomníku B. Jablonského vybudována tribuna pro řečníky.

Řečičtí živnostníci, datováno 1903: J. Bubeníček - Sklad tašek a cihel, Kvído Škopek - krejčí, Karel Vodička - řezník. (Tyto budovy již nemůžete dnes vidět - při výstavbě nákupního střediska byly strženy.)

Stavba modlitebny českobratrské církve evangelické. Modlitebna dostala jméno Husův dům a vysvěcena byla roku 1922. V r. 1928 se hlásí v Řečici k českobratrské církvi 688 obyvatel.

Pohled z věže kostela, rok 1910. Rohový dům býval odedávna obecní kovárnou. Po požáru r. 1814 si tehdejší majitel Josef Lustig vystavěl nový dům, v němž kromě kovárny vybudoval i obchodní místnosti.

Plasná okolo roku 1920. Obec byla založena českými osadníky před rokem 1200.

Masarykův háj v Kardašově Řečici. V pozadí pamětní deska s nápisem: "Vysazeno k uctění 76 letých narozenin našeho milého prezidenta T.G. Masaryka 1926.

Pohled na zaniklý rybník "Zrcadlo", datováno 1939. V pozadí dům s nápisem: "František Zajíc - krejčí".

Rybník Závistivý u Metele. Jednalo se o kapří rybník, který se nasazoval "na tři tepla".

Pomník B. Jablonského na náměstí, datováno 1936. Básníkovu sochu vysokou tři metry zhotovil z pískovce mistr Josef Strachovský. Socha stojí na podstavci 3,5 metru vysokém a představuje celou básníkovu postavu. Pomník byl slavnostně odhalen 8.srpna 1886.

Sokolovna v Kardašově Řečici. Od r. 1896 působila v Řečici Tělocvičná jednota SOKOL, která r. 1921 vystavěla a slavnostně otevřela vlastní objekt, tzv. sokolovnu. Pozemek pro stavbu poskytla bývalá knížecí rodina Paarů.

Zahradní restaurace "Amerika", kterou koncem padesátých let 19. století zřídil P. Pavel Fortunát. Datováno 1909.

Koláž s nádražím a kostelem sv. Jana Křtitele, datováno 1904. Za pozornost stojí ještě dvojjazyčný nápis na budově nádraží, pod českým názvem je německé označení Kardasch-Recic.

Koláž datovaná rokem 1909. Menší snímek zachycuje pohled z hráze rybníka Nového na rybník Pichovský a Háječek. Druhý snímek zachycuje čilý ruch na prostranství před dívčí školou na Jablonského třídě.

Pohled na Malou Stránku. Na žádost obyvatel malé stránky bylo náměstíčko dne 2. července přejmenováno na náměstí Svobody.

Pomník padlým legionářům a vojínům na Malé Stránce. Dne 15. července 1923 byl na místě bývalé kapličky sv. Jana Nepomuckého odhalen za účasti asi 3000 osob památník obětem války, jehož autorem byl táborský sochař Rudolf Kabeš. V r. 1925 1925 byl zřízen pé

Pohled z Válenic na Kardašovu Řečici, dnešní Smetanova ul.

Partie rybníka Obecnýho 1926. Rybník byl vybudován v první pol. 16. stol. po svolení kněžny Anny z Minstenberka jako kapří rybník.

Secesní koláž r. 1918.

Výhled z věže kostela s dominantou starého mlýna okolo r. 1918.

Rodný dům a pomník básníka Boleslava Jablonského. Tento řečický rodák zemřel r. 1881 v Polsku ve Zvěřinci u Krakova, pozůstatky zemřelého byly převezeny do Prahy, kde se jeho hrob nachází na Vyšehradském hřbitově.

Pohled z věže kostela na řečické sádky, v pozadí pivovar. Z dochovaných záznamů je zřejmé, že v polovině 17. století bylo na řečickém panství 53 rybníků.

Řečické "Benátky". V místech dnešních zahrad se kdysi nacházel nejstarší známý rybník, jakýsi návesník. Sloužil zřejmě pro napájení dobytka a domácí potřebu mezi oběma řečickými stranami, jeho někdejší přítomnost potvrzují plány staré Řečice.

Rodný dům Boleslava Jablonského okolo roku 1930. Po svém odchodu do Polska navštívil Čechy pouze třikrát. Naposledy byl Jablonský ve svém rodišti roku 1869. Jiný názor na rodný dům Jablonského nabízí pohled uložený v oblastním archivu v Třeboni.

Pohled na náměstí J.Hrubého, datováno 1926. Velké náměstí bylo pojmenováno12. listopadu 1918 po významném spisovateli, novináři a zdejším rodákovi. Náměstí zdobí pamětní deska na rodném domě Jaromíra Hrubého. Pamětní desku, jejímž středem je reliéf spisov

Nádraží v Kardašově Řečici. Stavba železnice byla zahájena na jaře roku 1886. Zahájení pravidelné dopravy na trasversální dráze 3. listopadu poskytlo Řečici možnost nových obchodních spojení.

Pohled na zámek, dříve pivovar, před ním rybník Kuchyňka, který původně náležel k faře. Jak již název rybníka napovídá, plnil funkci zásobování farní kuchyně rybami.

Dívčí škola v Jablonského tř.. V popředí obchůdek s módním zbožím a prádlem. V rohovém domě si často najímali místnosti řečičtí obchodníci. Tak se zde vystřídaly obchod s ovocem a cukrovinkami, s paírem a školními potřebami, se střížným a galanterním zbož

Nítovice okolo roku 1941. Název vesnice má základ ve starobylém rodovém jménu zakladatele rodu Nietovi.

Bývalý "nový" pivovar v Kardašově Řečici okolo roku 1920. Pivovar byl vystavěn r. 1753 za barona Jungwirtha na skalnatém návrší nad rybníkem Pichovský. Vařilo se v něm ročně asi 20 várek, celkem kolem 570 sudů, jež se prodávaly na panství.

Chlapecká škola kolem roku 1925. Dne 8. března 1855 byla zadána stavba nové školy ve veřejné dražbě hradeckému staviteli Václavu Šetkovi. Se stavbou samotnou se však počalo teprve roku 1860 a v létě 1862 byla dvoupatrová školní budova hotová.

Obecná škola v Pluhově Žďáru okolo roku 1942. Pluhův Žďár má své jméno od spáleniště, o čemž svědčí názvy ve starých listinách. Přívlastek pak vyjadřuje jméno rodu, který Žďár dlouho držel.

Jablonského tř. s dívčí školou okolo roku 1920. Roku 1889 kupuje dům čp. 6 a 7 obec a nechává jej upravit na dívčí školu, která byla toho roku odloučena od chlapecké školy.

Rybník Velký s ostrovem okolo roku 1910. Na počátku 19. století byl ostrov osázen stromy, mezi nimiž byly upraveny cesty, na straně k Plasné byla zřízena střelnice s terčem a nevelká budova se sálem, na řečické straně pak kulečník. Uprostřed ostrova kolem

Válcový strojní mlýn - rodiště básníka Boleslava Jablonského, vlastním jménem Karel Eugen Tupý, narozen 14. ledna 1813. Ve svém rodišti se těšil značné oblibě, o čemž svědčí fakt, že jeden z nejstarších spolků v Řečici se pyšnil jeho jménem - "Zpěvácký sp

Pohled na bývalou textilní továrnu na výrobu hedvábných látek kolem roku 1920. V druhé polovině 19.století odkoupil staré sýpky vídeňský podnikatel Leopold Epstein a přestavěl je na prosperující továrnu.

Zámek v Kardašově Řečici. Roku 1930 předal zámek s rozsáhlým parkem a háječkem bývalý kníže Alfons Paar školským sestrám De nostro Domino v Horažďovicích.

Pohled na kostel sv. Jana Křtitele, datováno 1944. Zajímavostí a chloubou města jsou hodiny v kostelní věži. Jejich tvůrcem nebyl nikdo jiný než slavný mistr Hanuš, který zdokonalil pražský orloj. Zhotovil jej v r. 1494 pro Pražskou bránu v Jindřichově Hr

Příjezd parního vlaku na řečické nádraží, v pozadí pohled na pivovar nad rybníkem Pichovský. Zajímavé je skloňování přívlastku "Kardašova" v názvu města. Dlouho v tomto směru přetrvávala nejednotnost. Odtud tedy Pozdrav z Kardašové Řečice.

Koupání v rybníku Velkém okolo roku 1920. Vodní kolos vzniklý přepažením údolí Žďárského potoka v období let 1418 - 1449, později byl ještě rozšiřován.

Pohled na kostel sv. Jana Křtitele přes rybník Pichovský. Nestarší dochovaná zpráva o něm pochází z roku 1598, kdy zde byla nad rybníkem založena nová chmelnice.

Koláž - nádraží s nápisem Řečice Kardašova; uprostřed Jablonského tř. s dívčí školou; dole rybník Obecný s projíždějícím parním vlakem.

Pohled na kapličku v Mnichu okolo roku 1920. Vesnice dostala jméno po mnichovi, který sloužil bohoslužby mnichovským sedlákům. Oním mnichem býval od pradávna poustevník u sv. Barbory, kterému mnichovští sedláci dávali za konání bohoslužeb jakési dávky a p

Koláž tištěná za pomoci reprodukční techniky litografie (kamenotisku). Datováno r. 1899.

Hlavní oltář řečického kostela. Upomínka na poválečné svěcení zvonů r. 1928. První světová válka neušetřila ani kostelní památky. V sobotu dne 14. října 1916 jí padly za oběť dva největší zvony: Jan, pořízen nákladem obce r. 1816 a Anna, ulitý nákladem s

Československý pozdrav z Kardašovy Řečice 1920.

Rybník Holná okolo roku 1940. Uprostřed Holné se nachází přírodní ostrůvek Naxos, nesoucí jméno řeckého ostrova ze souostroví Kyklady.

Pohled z Válenic na Kardašovu Řečici. Datováno r. 1906.

Jeden z nejstarších řečických rybníků - Kardaš - okolo roku 1937. Byl vybudován již ve 14. století jako majetek pánů z Hradce. Jméno Kardaš dostal rybník zřejmě později při dalším rozšiřování.

Pohled přes rybník Obecný na Ameriku okolo r. 1920.

Sv. Barbora, staré sídlo poustevníků. Do roku 1693 patřila poustevna k Mnichu, byl zde též filiální kostelíček řečické fary.