Mlýnské kolo

„Historie každého mlýna je velmi zajímavá. A když Kardašova Řečice v roce 1992 získala opět svá městská práva, dostalo se kola i mlýnu. Starosta města Petr Nekut mě tehdy oslovil s prosbou, zdali by se nedala zhotovit replika mlýnského kola na rodném domě Boleslava Jablonského.

Společně s Otou Tyslbretem jsme bez rozpaků souhlasili, aniž bychom dopředu věděli, do čeho půjdeme. Později jsme si uvědomili, že úkol bude nelehký, ale závazek byl silnější. Pustili jsme se do sbírání zkušeností o mlynářských technologiích, navštívili vhodné mlýny a začali s prvními nákresy,“ konstatoval na vysvětlenou duchovní otec řečické zajímavosti Ivo Kozel.

Na první repliku bylo použito dubové dřevo z Cikarského polesí, které precizně opracovala řečická dřevařská firma. Díky nákresům a osvojení technologií začali Ivo Kozel, Ota Tyslbret a Zdeněk Štědrý posazovat části mlýnského kola dohromady.

Původní představou bylo, že by kolo mohlo vyrábět i elektřinu. Avšak z využití nakonec sešlo a napodobenina po zasazení do náhonu sloužila bez užitku jen pro okrasu a odiv kolemjdoucích. Um zhotovitelů se nakonec ukázal s odstupem času. Řečické kolo se otáčelo neuvěřitelných osmnáct let, a jak sám konstruktér zdůrazňuje, obdobná kola mají životnost pouze osm až dvanáct let.

„Opět mě oslovil starosta města s žádostí o opravu. Ovšem kvůli pokročilé destrukci materiálu již správka nebyla možná a kolo se muselo demontovat. Město přesto chtělo tradici mlýnského kola zachovat a požádalo mě o další zhotovení. Bohužel z kolegů jsem zůstal jediný, takže pomoci jsem mohl novým nákresem.

Zvolen byl trvanlivější materiál a dřevo bylo nahrazeno železem. Detaily byly opět zhotoveny z dubového dřeva a navozují přírodnější pohled na kolo. Na zhotovení lopatek, dvorečků a obvodu byl použit padlý dub z řečického Háječku. Zhotovení se nakonec ujala zdejší kovovýrobní firma a samotná instalace proběhla na podzim roku 2010. Kvůli zdržené impregnaci dřeva se kolo ale roztočilo až v půli jara letošního roku,“ upozornil Ivo Kozel a závěrem dodal:

„Řečické kolo je oblastní raritou a láká mnoho návštěvníků. Nasnadě je i myšlenka muzea, které by představilo celé zázemí mlýnu. Rozhodně by to bylo ale další obohacení města.“

Jindřich Seidl

Tolik tedy článek ohledně výměny mlýnského kola, nyní několik fotografií a v závěru aktuální informace ze září roku 2011.

Foto: Mgr. Karel Sláma

A teď tedy ta informace.

Předběžně bylo na kulturní komisi města dohodnuto, že zastřešení nového mlýnského kola není odpovídající charakteru tohoto díla a pro zajištění solidního vzhledu bude jednáno o zastřešení dřevěnou stylovou konstrukcí s klasickou střešní krytinou. Současně bude respektován i záměr bezpečnosti kolem tohoto zařízení.