Článek byl zpracován Mgr. Stanislavou Mikešovou tč. knihovnicí v roce 1993 a byl uveden ve sborníku statí vydaném k příležitosti navrácení městských práv Kardašově Řečici, s názvem "Kardašova Řečice znovu městem". Závěr článku je potřeba vnímat v souvislosti s rokem jeho zpracování - údaje tam uvedené již nejsou aktuální, nicméně jsme nechtěli přerušit slovo autorky a článek ponechali v původním rozsahu.
Stanislava Mikešová
Místní lidová knihovna v K. Řečici
V Řečici se četlo od dávných dob. Česká literatura, až na několik knih zbylých z 18. století (zvláště Krameriových), byla však téměř vzácností. Teprve v 30. - 40. letech minulého století, zejména vlivem řečických rodáků, studentů hradeckého gymnázia, Karla Eugena Tupého (později básníka Boleslava Jablonského), Ignáce Březiny a Josefa Steinhausera, se počalo šířit národní uvědomění i mezi mladou generací. Až do šedesátých let se zde udržely staré české tisky, které šly z ruky do ruky a veřejně se o nich diskutovalo. Zvláště oblíbena byla Hájkova kronika a Orbis pictus Jana Amose Komenského. Čítaly se i kroniky vydávané jindřichohradeckým nakladatelem Landfrasem, které obsahovaly zejména povídání o různých hradech a rytířích.
Rok 1848 přinesl změnu i do řečické četby. Vlivem učitele farní školy a řečického kaplana P. Pavla Fortunáta se tu objevily Havlíčkovy Národní noviny, časopis Slovan, Kutnohorské epištoly i jiná česká beletrie - např. básně Boleslava Jablonského, pak Vilímkovy Humoristické listy a po nich politické deníky. Velmi populární byly v Řečici Havlíčkovy satirické popěvky, zpívaly se o masopustních, silvestrovských a jiných zábavách. První veřejná obecní knihovna byla založena již zmíněným Pavlem Fortunátem v roce 1853. Její knihovní fond postupně narůstal. Podle záznamů dochovaných v pamětních knihách obce v letech 1927-1928 vlastnila již 2 395 svazků a navštěvovalo ji 140 čtenářů. V roce 1939 bylo majetkem knihovny 2899 knih, zapsáno 120 čtenářů, výše výpůjček dosáhla 4 701.
Jména tehdejších knihovníků nejsou v dostupných materiálech uvedena. Podle sdělení pamětníků dalšími knihovníky byli pan Jos. Ziegler s manželkou, pan učitel Jar. Maruna, paní Jana Hrušková. Nejdéle pracoval jako dobrovolný knihovník pan učitel Miroslav Holub, a to v letech 1961 - 1987. Knihovna byla umístěna v prostorách obecního úřadu, později v jedné z místností základní školy (bývalé školy mateřské).
Od září 1987 pracuje knihovna jako profesionální. Počátkem roku 1988 byla přestěhována do renovovaných prostor o třech místnostech na náměstí Svobody čp. 110, kde se nachází dosud (Pozn. správce webu - knihovna nyní sídlí v budově městského úřadu na náměstí J.Hrubého). Dvě místnosti byly upraveny k užívání dospělými čtenáři, ve zbývající bylo zbudováno dětské oddělení.
Pravidelná půjčovní činnost byla po kratším přerušení opět obnovena v dubnu 1988. Od profesionalizace získala knihovna zhruba 2 000 nových svazků převážně nákupem, zčásti darem od čtenářů. Zastaralá část knižního fondu byla před jejím otevřením pracovnicemi Okresní knihovny v Jindřichově Hradci vyřazena. V současné době je zde umístěno více než 6000 svazků, z toho přibližně čtvrtina dětských. Pro veřejnost je knihovna otevřena 3 dny v týdnu.
Počet čtenářů, který se v dřívějších letech pohyboval mezi 120 - 140, se v letech 1988 - 1991 ustálil: činí kolem 325 čtenářů průměrně za rok. V uplynulém roce však značně poklesl vlivem snížené návštěvnosti školními dětmi. Počet dětských čtenářů v tomto roce poklesl o 50, což se odrazilo i na výši dětských výpůjček. Výpůjčky celkově každým rokem zaznamenávají nárůst. Ve srovnání s průměrnými výsledky z let, kdy byla knihovna otevřena pouze 1 den v týdnu, dosáhly v posledních dvou letech přes 10000, což je více než dvojnásobek.
Od roku 1988 jsou v knihovně pořádány besedy, soutěže a jiné pořady pro veřejnost - minimálně 30 ročně. Největší počet je určen žákům základní školy. Několik pořadů bylo též věnováno mateřské škole, organizaci Junák a učňovskému středisku Jednoty v místě.
Knihovna v Kardašově Řečici plní funkci střediskové knihovny pro 11 okolních knihoven (Pluhův Žďár, Jižná, Klenov, Pohoří, Doňov, Pleše, Újezdec, Záhoří, Višňová, Nítovice, Mnich). Spolupracuje s jejich vedoucími i s příslušnými obecními úřady.
Charakteristické pro činnost knihovny je její zaměření na práci s dětmi a mládeží. Velmi dobrá je až dosud spolupráce se základní školou. Podle možností je každý rok pro žáky připraveno několik aktuálních pořadů. Snad se i zájem dětí o četbu postupně zvýší a knihovna tak získá trvalé čtenáře do dalších let, což je jejím hlavním cílem.
Nákup nových knih je zatím financován dotací Okresní knihovny v Jindřichově Hradci. V letošním roce však vyvstal problém s výší této dotace, což při současných cenách knih není věc zanedbatelná. Do budoucna se knihovna zřejmě neobejde bez finanční pomoci sponzorů, kteří pomohou zajistit pro řečické čtenáře nově vycházející zajímavé tituly. Věřme, že i tato situace bude vyřešena k plné spokojenosti občanů Kardašovy Řečice.
Prameny a literatura:
Hrubý, J. - Víta, B., Místopis Řečice Kardašovy, 1. díl (1929)
Pamětní knihy Kardašovy Řečice (I. 1914-1925, II. 1939-1964)
Statistické údaje a seznamy místní lidové knihovny v Kardašově Řečici
Vyhlídka V., Stručné dějiny Kardašovy Řečice (1988)